Krav Maga vznikla jako technika obrany a boje pro izraelskou armádu (IDF) před více než půlstoletím. Existuje varianta vojenská, varianta pro bezpečnostní složky a varianta civilní. V čem se liší, kdo by ji měl studovat a jaké jsou její základní principy, když se jedná o naši obranu?
I když se řešení konfliktu ve válečné zóně a ve večerním parku s ozbrojeným zločincem diametrálně liší, vychází Krav Maga ze stejného základu. Nikdy nevíme, jestli v aktuální chvíli můžeme být v přímém ohrožení života, proto musíme být vždy připraveni na důraznou obranu. To, v čem se pak jednotlivé sebeobrany liší jsou jejich dílčí cíle.
Civilní sebeobrana Krav Maga se zaměřuje primárně na ochranu sebe sama, osob blizkých, zdraví, ap. Pro pořádkové síly jsou techniky zpravidla rozšířeny o různé metody s cílem pacifikace a armádní verze je pak bez jakýchkoliv omezení s dílčím cílem zneškodnit nepřítele.
Civilista má v případě zachování zdraví s Krav Maga velkou výhodu – díky silnému důrazu na prevenci – může na tréninku nacvičovat řešení jednotlivých nebezpečných situací, ale aniž by k nim reálně muselo dojít.
Na rozdíl od ozbrojených složek nemusí vstupovat do rizikové zóny, nemusí riskovat život, či zdraví, může zpravidla rizikovou oblast obejít, rizikové chování rozpoznat a utéct, dokonce se i schovat… Není povinen oproti bezpečnostním složkám nasazovat zdraví/život. Pořádkové síly musí počítat s určitou mírou konfliktu a armádní specialisté jsou pro vstup do rizikových oblastí, kde plní nebezpečné úkoly a mise, přímo cvičeni – civilista má mnohdy více možností volby – buďme si jich vždy vědomi.
Civilní Krav Maga je pak tím nejflexibilnějším sebeobranným systémem kopírujícím moderní trendy. Její vývoj se zdaleka nezastavil a přizpůsobuje se tomu, jak se během desetiletí vyvíjí samotná společnost a to na národních i nadnárodních úrovních.
Základní principy Krav Maga
Stejně jako řada dalších sebeobranných technik, studenti Krav Maga jsou vedeni k prevenci konfliktu a vyhnutí se konfrontaci. Pokud to není možné, je naopak nutné vést obranu zároveň s útokem důrazně, efektivně, rychle a optimálně na zranitelná místa.
- současně vést útok a obranu v jednom
- vyvinout a natrénovat fyzický důraz kontaktu
- úkony obrana končí, až v době, kdy je nebezpečí zažehnáno
- vést preventivní zásah, nebo obranu nejrychleji, jak je to možné
- kontinuálně kontrolovat prostředí, únikové cesty, možné další útočníky
- využívat objekty a nástroje běžného okolí k sebeobraně
- útočit na citlivá místa – oči, hrdlo, obličej, Solar plexus, rozkrok, játra, aj.
- vyvinout instinktivní, automatizované reakce s procvičováním při stresové zátěži
